6. Proto praví Panovník Hospodin toto: Jelikož vydáváš své srdce za srdce božské,
7. proto hle, já na tebe přivedu cizince, násilnické národy. Vytasí meč na tvoji krásnou moudrost a znesvětí tvou skvělost.
8. Svrhnou tě do jámy a zemřeš smrtelně raněn uprostřed moří.
9. Opravdu budeš říkat: Jsem bůh, před svým katem? Jsi člověk, a ne bůh v ruce těch, kdo tě ubijí.
10. Zemřeš smrtí neobřezanců v ruce cizinců, protože já jsem promluvil, je výrok Panovníka Hospodina.
11. I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:
12. Lidský synu, pozvedni žalozpěv nad týrským králem. Řekneš mu: Toto praví Panovník Hospodin: Ty pečetíš vzor plné moudrosti a dokonalé krásy.
13. Byl jsi v Edenu, Boží zahradě, pokrývaly tě všechny drahokamy: rubín, topas a jaspis, chryzolit, karneol a onyx, safír, malachit a smaragd i zlato. Zhotovení tvých bubínků a fléten pro tebe zajistili v den, kdy jsi byl stvořen.
14. Ty jsi byl zastírající cherub ochránce a tak jsem tě ustanovil, byl jsi na svaté Boží hoře, procházel ses uprostřed ohnivých kamenů.
15. Byl jsi bezúhonný na svých cestách ode dne, kdy jsi byl stvořen, dokud v tobě nebyla nalezena zvrácenost.
16. Pro množství tvého obchodování se tvé nitro naplnilo násilím a zhřešil jsi. Tu jsem tě zbavil svatosti a vykázal z Boží hory a vyhladil jsem tě, zastírající cherube, zprostřed ohnivých kamenů.
17. Tvé srdce se povýšilo kvůli tvé kráse, promarnil jsi svou moudrost pro svou skvělost. Svrhl jsem tě na zem před krále, dal jsem tě, aby se na tebe dívali.