14. Ty jsi byl zastírající cherub ochránce a tak jsem tě ustanovil, byl jsi na svaté Boží hoře, procházel ses uprostřed ohnivých kamenů.
15. Byl jsi bezúhonný na svých cestách ode dne, kdy jsi byl stvořen, dokud v tobě nebyla nalezena zvrácenost.
16. Pro množství tvého obchodování se tvé nitro naplnilo násilím a zhřešil jsi. Tu jsem tě zbavil svatosti a vykázal z Boží hory a vyhladil jsem tě, zastírající cherube, zprostřed ohnivých kamenů.
17. Tvé srdce se povýšilo kvůli tvé kráse, promarnil jsi svou moudrost pro svou skvělost. Svrhl jsem tě na zem před krále, dal jsem tě, aby se na tebe dívali.
18. Pro množství svých zvráceností jsi špatností svého obchodování znesvětil své svatyně. I vyvedl jsem z tvého středu oheň a ten tě strávil, proměnil jsem tě v popel na zemi před očima všech, kteří tě vidí.
19. Všichni mezi národy, kdo tě znají, se nad tebou zhrozili, stal ses výstrahou a už navěky nebudeš.
20. I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:
21. Lidský synu, nastav svou tvář proti Sidónu a prorokuj proti němu.
22. Řekneš: Toto praví Panovník Hospodin: Hle, jsem proti tobě, Sidóne, a oslavím se uprostřed tebe. I poznají, že já jsem Hospodin, až nad ním vykonám soudy a posvětím se v něm.
23. Pošlu na něho mor a krev do jeho ulic, pobití padnou uprostřed něj, mečem na něj dolehnu ze všech stran. I poznají, že já jsem Hospodin.
24. Pak už nebude Sidón pro dům izraelský zhoubným trnem a trním působícím bolest všude kolem, těmi, kdo jím opovrhují. I poznají, že já jsem Panovník Hospodin.
25. Toto praví Panovník Hospodin: Až shromáždím dům izraelský z národů, do nichž byli rozptýleni, a posvětím se mezi nimi před očima těch národů, budou bydlet na své půdě, kterou jsem dal svému otroku Jákobovi.