11. Někdo spáchal ohavnost se ženou svého bližního, jiný znečistil hanebností svou snachu a další v tobě ponížil svou sestru, dceru svého otce.
12. Přijímali v tobě úplatek, aby prolévali krev, bralo jsi lichvu a úrok, odíralo jsi své bližní útlakem a na mě jsi zapomnělo, je výrok Panovníka Hospodina.
13. A hle, zatleskal jsem nad tvým nekalým ziskem, který jsi nahromadilo, a nad tvou krví, která byla uprostřed tebe prolita.
14. Jestlipak obstojí tvé srdce, zdalipak budou pevné tvé ruce ve dnech, kdy s tebou budu jednat? Já Hospodin jsem promluvil a také to vykonám.
15. Rozptýlím tě mezi národy, rozmetám tě po zemích a odstraním z tebe tvou nečistotu.
16. Znesvěcuješ se samo před očima národů. I poznáš, že já jsem Hospodin.
17. I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:
18. Lidský synu, dům izraelský se pro mě stal struskou. Stali se všichni mědí a cínem, železem a olovem uprostřed pece, struskou ze stříbra.
19. Proto praví Panovník Hospodin toto: Jelikož vy všichni jste se stali struskami, proto hle, shromažďuji vás doprostřed Jeruzaléma.
20. Stříbro, měď a železo, olovo a cín je shromážděn doprostřed pece, aby na něho dmýchal oheň, aby tavil. Tak vás shromáždím ve svém hněvu a ve své zlobě, uložím vás do pece a budu vás tavit.
21. Shrnu vás, budu na vás dmýchat ohněm své zuřivosti a budete se tavit uprostřed něj.
22. Jako probíhá tavení stříbra uprostřed pece, tak budete roztaveni uprostřed něj a poznáte, že já Hospodin jsem na vás vylil svou zlobu.
23. I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:
24. Lidský synu, řekni jí: Ty jsi neočištěná země. Ta nebyla skropena deštěm v den rozhořčení.
25. Uprostřed ní je spiknutí jejích proroků, jako když řvoucí lev sápe kořist. Pohltili duši, vezmou bohatství a každou drahocennou věc, rozmnožili uprostřed ní počet jejích vdov.