22. A nad hlavami každé té bytosti je cosi podobné klenbě jako třpyt hrozivého ledu roztaženého odshora nad jejich hlavami.
23. Pod tou klenbou pak jsou jejich křídla vzpřímená jedno k druhému. Každá má dvě, která je zakrývají, a každá má dvě, která jim zakrývají jejich těla.
24. Slyšel jsem zvuk jejich křídel jako zvuk mnohých vod, jako hlas Všemohoucího, když chodily; zvuk bouře jako zvuk vojska; když se zastavily, svěsily svá křídla.
25. I stal se hlas svrchu nad klenbou, která byla nad jejich hlavou; když se zastavily, svěsily svá křídla.
26. A shora nad klenbou, která byla nad jejich hlavou, bylo cosi podobné trůnu vzhledem jako safír a nahoře na tom jakoby trůnu kdosi vzhledem podobný člověku.