11. Jejich tváře a jejich křídla jsou k sobě nahoře rozepjata, každou spojují dvě křídla s druhou a dvě zakrývají jejich těla.
12. A všechny se pohybují na stranu svých tváří, pohybují se, kam bude chtít jít duch; neotáčejí se při své chůzi.
13. Podoba těch bytostí, jejich vzhled je jako žhavé uhlíky, planoucí oheň, jako vzhled pochodní. Chodí mezi těmi bytostmi a oheň má zář a z toho ohně vychází blesk.
14. A ty bytosti běhají tam a zpět, na pohled jako blýskání.
15. Díval jsem se na ty bytosti a hle, vedle těch bytostí před jejich čtyřmi tvářemi je na zemi jedno kolo.
16. Vzhled těch kol a jejich zpracování je jako třpyt chryzolitu, všechna čtyři mají stejnou podobu a jejich vzhled a jejich zpracování vypadá, jako když je kolo uprostřed kola.
17. Když se dají do pohybu, pohybují se na čtyři strany; neotáčejí se, když se dají do pohybu.
18. Mají loukotě a výšku a budí bázeň; všechna čtyři mají okolo loukotě plné očí.
19. A když ty bytosti jdou, dají se do pohybu i ta kola vedle nich a když se ty bytosti pozvedají od země, pozvednou se i ta kola.
20. Když duch bude chtít někam jít, půjdou, kam duch chce jít, a ta kola se pozvednou vedle nich, protože duch té bytosti je v kolech.
21. Při jejich chůzi se dají do pohybu také, když se zastaví, zůstanou také stát, a když se pozvedají od země, pozvednou se i ta kola vedle nich, protože duch té bytosti je v kolech.
22. A nad hlavami každé té bytosti je cosi podobné klenbě jako třpyt hrozivého ledu roztaženého odshora nad jejich hlavami.
23. Pod tou klenbou pak jsou jejich křídla vzpřímená jedno k druhému. Každá má dvě, která je zakrývají, a každá má dvě, která jim zakrývají jejich těla.
24. Slyšel jsem zvuk jejich křídel jako zvuk mnohých vod, jako hlas Všemohoucího, když chodily; zvuk bouře jako zvuk vojska; když se zastavily, svěsily svá křídla.
25. I stal se hlas svrchu nad klenbou, která byla nad jejich hlavou; když se zastavily, svěsily svá křídla.
26. A shora nad klenbou, která byla nad jejich hlavou, bylo cosi podobné trůnu vzhledem jako safír a nahoře na tom jakoby trůnu kdosi vzhledem podobný člověku.
27. A viděl jsem něco jako třpyt jantaru; vzhledem to mělo vnitřek okolo jako oheň; od jeho jakoby beder nahoru i od jeho jakoby beder dolů jsem uviděl cosi vzhledem jako oheň a mělo to okolo sebe zář.
28. Jako vzhled duhy, která je na oblaku v deštivý den, takový byl vzhled záře okolo něho, vzhled podobný Hospodinově slávě. Když jsem to viděl, padl jsem na tvář a slyšel jsem hlas mluvícího.