10. Když chlapec povyrostl, přivedla ho k faraonově dceři, a stal se jejím synem. Pojmenovala ho Mojžíš. Řekla: Vždyť jsem ho vytáhla z vody.
11. I stalo se v době, kdy Mojžíš vyrostl, že vyšel ke svým bratrům a sledoval jejich těžké roboty. Tu zahlédl Egypťana, jak bije Hebreje, jednoho z jeho bratrů.
12. Ohlédl se sem i tam, a když viděl, že tam nikdo není, zabil Egypťana a ukryl ho v písku.
13. Když vyšel druhého dne, uviděl dva Hebreje, jak se rvou. Řekl útočníkovi: Proč biješ svého druha?
14. Ten odpověděl: Kdo tě ustanovil vládcem a soudcem nad námi? Hodláš mne zabít, tak jako jsi zabil toho Egypťana? Mojžíš dostal strach a řekl si: Jistě je ta věc už známá.
15. Když farao o té věci uslyšel, chtěl Mojžíše zabít. Mojžíš však před faraonem utekl a pobýval v midjánské zemi, usadil se u jedné studny.
16. Midjánský kněz měl sedm dcer. Ty přišly, čerpaly vodu a naplnily napajedla, aby napojily ovce svého otce.
17. Tu přišli pastýři a vyháněli je. Mojžíš vstal, pomohl jim a napojil ovce.
18. Když přišly ke svému otci Reúelovi, zeptal se: Proč jste dnes přišly tak brzy?
19. Odpověděly: Nějaký Egypťan nás vysvobodil od pastýřů a také nám ochotně načerpal vodu a napojil ovce.
20. Nato se zeptal svých dcer: A kde je? Proč jenom jste tam toho muže zanechaly? Zavolejte ho, ať pojí chléb.
21. Mojžíš byl ochoten u toho muže zůstat a on dal Mojžíšovi svou dceru Siporu za manželku.
22. Ta porodila syna a Mojžíš mu dal jméno Geršóm, neboť řekl: Byl jsem hostem v cizí zemi.
23. Po dlouhé době egyptský král zemřel, ale synové Izraele dále vzdychali kvůli té otročině a volali o pomoc. Jejich volání o pomoc kvůli té otročině vystoupilo k Bohu.