33. Egypťané naléhali na lid, aby je rychle poslali ze země, protože si říkali: Všichni zemřeme!
34. Lid tedy vzal své těsto ještě nevykynuté, díže zavinuté v pláštích na ramenou.
35. Synové Izraele také učinili podle Mojžíšova slova a vyžádali si od Egypťanů stříbrné a zlaté předměty a oděvy,
36. a Hospodin dal lidu přízeň v očích Egypťanů, takže jim vyhověli. Tak vyplenili Egypt.
37. Synové Izraele vyrazili z Ramesesu do Sukótu v počtu kolem šesti set tisíc pěších mužů, kromě žen a dětí.
38. Vyšlo s nimi také množství přimíšeného lidu, brav a skot, veliké množství dobytka.
39. Z těsta, které vynesli z Egypta, napekli nekvašené podpopelné chleby, protože nevykynulo. Když byli vypuzeni z Egypta, nemohli otálet a nepřipravili si ani potravu.
40. Doba, po kterou synové Izraelovi pobývali v Egyptě, byla čtyři sta třicet let.
41. Když uplynulo čtyři sta třicet let, právě ten den vyšly všechny Hospodinovy oddíly z egyptské země.
42. To byla noc Hospodinova bdění, aby je vyvedl z egyptské země. A tato noc je Hospodinova -- noc bdění pro všechny syny Izraele po všechny generace.
43. Hospodin řekl Mojžíšovi a Áronovi: Toto je ustanovení o velikonočním beránku: Žádný cizinec z něho nebude jíst.
44. Ale každý otrok, muž koupený za peníze, když jsi ho obřezal, potom bude z něho jíst.
45. Příchozí ani najatý z něho jíst nebude.
46. Bude sněden v tomtéž domě, nic z jeho masa nevyneseš ven z domu; žádnou kost v něm nezlámete.
47. Toto bude dělat celá pospolitost Izraele.
48. Budeli u tebe pobývat cizinec a bude chtít slavit velikonoční oběť Hospodinu, musí se dát obřezat všichni jeho lidé mužského pohlaví. Potom se přiblíží, aby ji slavil, a bude jako domorodec. Ale žádný neobřezanec nebude z ní jíst.