7. Ale synové Izraele se plodili, hemžili a množili, a bylo jich velmi mnoho, takže ta země byla jimi naplněna.
8. V Egyptě pak povstal nový král, který Josefa neznal.
9. A řekl svému lidu: Hle, lid synů Izraele je početnější a mocnější než my.
10. Nuže, jednejme s ním chytře, aby se dále nemnožil, a když by vypukla proti nám válka, aby se i on nepřidal k těm, kdo nás nenávidí, a bojoval by proti nám, a vyšel by ze země.
11. Ustanovili tedy nad ním pracovní dozorce, aby jej utlačovali těžkými robotami. Stavěli faraonovi města skladů Pitom a Rameses.
12. Ale čím víc jej utlačovali, tím víc se množil a rozmáhal. Egypťané se začali synů Izraele děsit.
13. Syny Izraele tedy surově nutili otročit.
14. Ztrpčovali jim život tvrdou otročinou s hlínou a cihlami a všelijakými polními pracemi -- veškerou otročinou, ke které je surově nutili.
15. Pak egyptský král přikázal hebrejským porodním bábám -- jedna se jmenovala Šifra a druhá Púa --
16. toto: Když pomáháte při porodu Hebrejkám, hleďte na porodní stoličku: Budeli to syn, usmrťte ho, budeli to dcera, ať zůstane naživu.
17. Porodní báby se však bály Boha a nepočínaly si podle toho, co jim řekl egyptský král, ale nechávaly chlapce naživu.
18. Egyptský král si porodní báby zavolal a zeptal se jich: Proč to děláte, že necháváte chlapce naživu?