13. Syny Izraele tedy surově nutili otročit.
14. Ztrpčovali jim život tvrdou otročinou s hlínou a cihlami a všelijakými polními pracemi -- veškerou otročinou, ke které je surově nutili.
15. Pak egyptský král přikázal hebrejským porodním bábám -- jedna se jmenovala Šifra a druhá Púa --
16. toto: Když pomáháte při porodu Hebrejkám, hleďte na porodní stoličku: Budeli to syn, usmrťte ho, budeli to dcera, ať zůstane naživu.
17. Porodní báby se však bály Boha a nepočínaly si podle toho, co jim řekl egyptský král, ale nechávaly chlapce naživu.
18. Egyptský král si porodní báby zavolal a zeptal se jich: Proč to děláte, že necháváte chlapce naživu?
19. Porodní báby faraonovi odpověděly: Hebrejky nejsou jako egyptské ženy, ale jsou plné života. Dříve než k nim porodní bába přijde, porodí.
20. A Bůh prokázal těm porodním bábám dobro. Lid se dále množil a byl velmi zdatný.
21. A stalo se, protože se ty porodní báby bály Boha, že jim dal rodiny.
22. Pak farao přikázal všemu svému lidu: Každého syna, který se jim narodí, hoďte do Nilu, každou dceru nechejte naživu!