8. Tak jsme šli dál od svých bratrů, synů Ezauových, sídlících v Seíru, cestou přes Arabu, Élat a Esjóngeber. Pak jsme se obrátili a šli jsme směrem k moábské pustině.
9. Tu mi Hospodin řekl: Nenapadej Moábce a nepouštěj se s nimi do boje, protože z jejich země ti nedám nic do vlastnictví, neboť Ar jsem dal do vlastnictví synům Lotovým.
10. (Předtím v něm sídlili Emejci, velký a početný lid, vysoký jako Anákovci;
11. byli také považováni za Refájce jako Anákovci, ale Moábci je nazývali Emejci.
12. V Seíru předtím sídlili Chorejci. Ale synové Ezauovi je vypudili, vyhladili je před sebou a sídlili tam místo nich, stejně jako to udělali Izraelci se zemí svého vlastnictví, kterou jim Hospodin dal.)
13. Nyní vstaňte a přejděte potok Zered. Tak jsme přešli potok Zered.
14. Doba, po kterou jsme šli z Kádešbarneje, než jsme přešli potok Zered, byla třicet osm let, dokud nebyla z tábora zcela vyhlazena celá generace bojovníků, tak jak jim Hospodin přísahal.
15. Ano, Hospodinova ruka byla proti nim, aby je vyhlazovala z tábora, až byli zcela vyhlazeni.
16. I stalo se, když vymřeli všichni ti bojovníci z lidu,
17. že ke mně Hospodin promluvil:
18. Dnes procházíš územím Moábu, územím Aru.
19. Až se přiblížíš k synům Amónovým, nenapadej je, nepouštěj se s nimi do boje, protože ze země synů Amónových ti nedám nic do vlastnictví, neboť jsem ji dal do vlastnictví synům Lotovým.
20. (Také ta byla považována za zemi Refájců. Předtím v ní sídlili Refájci. Amónci je nazývali Zamzumci.