7. Proto v té době, jakmile všichni lidé slyšeli hrát roh, píšťalu, citeru, lyru, cymbál či jiný hudební nástroj, padali všichni lidé, národy i jazyky a klaněli se zlaté soše, kterou dal postavit král Nebúkadnesar.
8. Kvůli tomu předstoupili v oné době nějací muži Chaldejci a pustili se do Judejců.
9. Promluvili a řekli králi Nebúkadnesarovi: Králi, navěky buď živ!
10. Sám jsi, králi, vydal nařízení, aby každý člověk, jenž uslyší hrát roh, píšťalu, citeru, lyru, cymbál, orchestr či jiný hudební nástroj, padl a klaněl se té zlaté soše.
11. Kdokoli by však nepadl a neklaněl se, bude uvržen doprostřed rozpálené ohnivé pece.
12. Jsou nějací muži -- Judejci, které jsi pověřil správou babylonské provincie: Šadrak, Méšak a Abednego -- tihle muži na tebe, králi, neberou zřetel, tvé bohy neuctívají a té zlaté soše, kterou jsi dal postavit, se neklanějí.
13. Nato Nebúkadnesar v hněvu a rozlícení poručil přivést Šadraka, Méšaka i Abednega. Oni muži byli hned přivedeni před krále.
14. Nebúkadnesar promluvil a řekl jim: Je to úmysl, Šadraku, Méšaku a Abednego, že mé bohy neuctíváte a té zlaté soše, kterou jsem dal postavit, se neklaníte?