9. Tak ať Bůh učiní Abnérovi a ještě přidá, jestliže neučiním Davidovi tak, jak mu přísahal Hospodin:
10. Odejmu království od domu Saulova a ustanovím Davidův trůn nad Izraelem a nad Judou, od Danu až po Beeršebu.
11. Íšbóšet již nedokázal Abnérovi nic odpovědět, protože se ho bál.
12. Abnér poslal k Davidovi místo sebe posly se slovy: Komu patří země? Uzavři se mnou smlouvu. Ano, má ruka bude s tebou, aby se k tobě obrátil celý Izrael.
13. Odpověděl: Dobře, uzavřu s tebou smlouvu. Ovšem jednu věc od tebe žádám: Neuvidíš mě, dokud nepřivedeš Míkal, Saulovu dceru, až přijdeš, abys mě viděl.
14. David poslal posly k Íšbóšetovi, synu Saulovu, se slovy: Dej mi mou ženu Míkal, kterou jsem si zasnoubil za sto pelištejských předkožek.
15. Íšbóšet pro ni poslal a vzal ji od muže, od Paltíela, syna Lajišova.
16. Její muž šel s ní a stále za ní plakal až do Bachurímu. Abnér mu řekl: Jdi a vrať se. A tak se vrátil.
17. Abnér promluvil k izraelským starším: Již dříve předtím jste chtěli mít Davida za krále nad sebou.
18. Nyní jednejte, neboť Hospodin řekl o Davidovi: Rukou svého otroka Davida zachráním svůj lid Izrael z ruky Pelištejců a z ruky všech jeho nepřátel.