1. Toto jsou poslední Davidova slova: Výrok Davida, syna Jišajova, výrok muže ustanoveného Bohem, pomazaného Boha Jákobova, milého zpěváka písní Izraele.
2. Hospodinův Duch promluvil skrze mě, jeho řeč je na mém jazyku.
3. Bůh Izraele řekl, skála Izraele ke mně promluvila: Ten, kdo vládne lidem spravedlivě, ten, kdo vládne v bázni před Bohem,
4. je jako svítání, když vychází slunce, ráno bez oblaků, od jeho záře po dešti vyrůstá tráva ze země.
5. Není takový můj dům před Bohem? Vždyť se mnou učinil věčnou smlouvu ve všem připravenou a zachovanou. Všechna má záchrana, všechno, po čem toužím -- nezpůsobí on, aby to vyrašilo?
6. Avšak všichni ničemníci jsou jako rozváté trní, neboť je nelze vzít do ruky.
7. Kdo se jich chce dotknout, vyzbrojí se železem či násadou kopí. Jistě budou na svém místě spáleni ohněm.
8. Toto jsou jména Davidových hrdinů: Jóšeb Bašebet Tachkemónský, vůdce kapitánů, který pozvedl své kopí proti osmi stům, jež naráz pobil.
9. Po něm byl Eleazar, syn Dóda, syna Achóchiova. Byl mezi třemi hrdiny, jež byli s Davidem, když hanobili Pelištejce, kteří se tam shromáždili k boji. Když Izraelci ustupovali,
10. on vstal a pobíjel Pelištejce, až se jeho ruka unavila a přilnula k meči. Hospodin způsobil v onen den velkou záchranu. Lid se pak za ním vrátil, jen aby raboval.