15. Přitáhli a oblehli ho v Abelbétmaace. Navršili proti městu obléhací násep, který stál proti valu. Všechen lid, který byl s Jóabem, dělal nájezdy, aby svrhl hradby.
16. Nějaká moudrá žena z města zavolala: Poslyšte, poslyšte, řekněte Jóabovi: Přistup sem, chci si s tebou promluvit.
17. Přistoupil k ní a žena se ho zeptala: Ty jsi Jóab? Odpověděl: Ano, jsem. Řekla mu: Poslyš slova své otrokyně. Řekl: Poslouchám.
18. Řekla: Dříve se říkávalo: Ať se doptávají v Abelu. Tak věc vyřídili.
19. Já patřím k pokojným a věrným v Izraeli. Ty chceš usmrtit město, matku v Izraeli. Proč bys měl pohltit Hospodinovo dědictví?
20. Jóab odpověděl: Ať je to ode mě vzdáleno, ať je to vzdáleno, že bych chtěl něco pohltit či zničit.
21. Tak to není, ale nějaký muž z Efrajimského pohoří jménem Šeba, syn Bichrího, pozvedl ruku proti králi Davidovi. Vydejte jej samotného a odtáhnu od města. Žena Jóabovi odpověděla: Hle, jeho hlava ti bude hozena za hradby.
22. Žena přišla ve své moudrosti ke všemu lidu, usekli hlavu Šeby, syna Bichrího, a hodili ji Jóabovi. Ten zatroubil na beraní roh a rozešli se od města, každý ke svému stanu. Jóab se vrátil do Jeruzaléma ke králi.
23. Jóab byl nad celou izraelskou armádou. Benajáš, syn Jójadův, byl nad Keretejci a Peletejci.
24. Adorám byl nad nucenými pracemi, Jóšafat, syn Achílúdův, byl kancléřem.
25. Šeja byl písařem, Sádok a Ebjátar kněžími.
26. Také Íra Jaírský byl Davidovým knězem.