1. Menašemu bylo dvanáct let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě padesát pět let.
2. Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, podle ohavností národů, které Hospodin před syny Izraele vyhnal.
3. Znovu postavil návrší, která jeho otec Chizkijáš strhl. Postavil oltáře baalům, udělal posvátné kůly a klaněl se celému nebeskému zástupu a sloužil mu.
4. Též postavil oltáře v Hospodinově domě, o kterém Hospodin řekl: V Jeruzalémě bude navěky mé jméno.
5. Na obou nádvořích Hospodinova domu postavil oltáře pro celý nebeský zástup.
6. On provedl své syny ohněm v údolí syna Hinómova, zabýval se hadačstvím, znameními a čarováním, ustanovil ty, kdo vyvolávají duchy zemřelých, a věštce. Páchal mnoho toho, co je zlé v Hospodinových očích, a tak jej provokoval k hněvu.
7. Tesanou sochu modly, kterou udělal, postavil v Božím domě, o kterém Bůh Davidovi a jeho synu Šalomounovi řekl: V tomto domě a v Jeruzalémě, který jsem vyvolil ze všech izraelských kmenů, postavím navěky své jméno.
8. Nezpůsobím již, aby noha Izraelců odešla ze země, kterou určil vašim otcům, pokud ovšem budou zachovávat a plnit všechno, co jsem jim přikázal, celý zákon, ustanovení a nařízení vydaná prostřednictvím Mojžíše.
9. Avšak Menaše svedl Judejce a obyvatele Jeruzaléma, takže páchali horší věci nežli národy, které před syny Izraele Hospodin vyhladil.
10. Hospodin mluvil k Menašemu a k jeho lidu, ale nevěnovali mu pozornost.
11. Proto na ně Hospodin přivedl velitele armády asyrského krále. Ti zajali Menašeho s háčky, spoutali ho bronzovými okovy a dovedli ho do Babylona.
12. Když mu bylo úzko, snažil se udobřit tvář Hospodina, svého Boha, a velmi se pokořil před Bohem svých otců.
13. Modlil se k němu a on se k němu sklonil, vyslyšel jeho úpěnlivou prosbu a přivedl ho zpět do Jeruzaléma, do jeho království. Tak Menaše poznal, že Hospodin je Bůh.