3. I stalo se po sedmi letech, že se ta žena vrátila z pelištejské země a šla se na králi domáhat svého domu a svého pole.
4. Tehdy král hovořil s Gecházím, služebníkem muže Božího, a řekl: Vyprávěj mi o všech velkých činech, které Elíša učinil.
5. Když vyprávěl králi o tom, jak oživil mrtvého, právě přišla ta žena, jejíhož syna oživil, aby se domáhala na králi svého domu a svého pole. Gechází řekl: Můj pane a králi, to je ta žena a to je její syn, kterého Elíša oživil.
6. Král se na to té ženy vyptal a ona mu to vyprávěla. Pak jí král ustanovil jednoho dvorního úředníka a řekl mu: Vrať všechno, co jí patří; všechnu úrodu pole ode dne, kdy opustila zemi, až do nynějška.
7. Elíša přišel do Damašku. Aramejský král Benhadad byl nemocen. Bylo mu oznámeno: Přišel sem muž Boží.
8. Král řekl Chazaelovi: Vezmi s sebou dar, jdi muži Božímu naproti a dotaž se skrze něj Hospodina slovy: Zotavím se z této nemoci?
9. Chazael mu tedy šel naproti. Vzal s sebou dar, všelijaké dobré věci Damašku, náklad čtyřiceti velbloudů. Přišel, zastavil před ním a řekl: Tvůj syn, aramejský král Benhadad, mě k tobě poslal se slovy: Zotavím se z této nemoci?
10. Elíša mu odpověděl: Jdi, řekni mu: Určitě se zotavíš, ale Hospodin mi ukázal, že jistě zemře.
11. Jeho tvář strnula, předlouho na něj zíral a pak se muž Boží rozplakal.
12. Chazael se zeptal: Proč můj pán pláče? On odpověděl: Protože vím, co zlého spácháš vůči synům Izraele. Jejich pevnosti pošleš do ohně, jejich mládence pozabíjíš mečem, jejich děti rozdrtíš a jejich těhotné rozpáráš.
13. Chazael řekl: Jak by mohl tvůj otrok, pouhý pes, udělat něco tak velkého? Elíša odpověděl: Hospodin mi ukázal, že budeš králem nad Aramem.
14. Pak odešel od Elíši a přišel ke svému pánu. Ten se ho zeptal: Co ti říkal Elíša? Odpověděl: Řekl mi, že se určitě zotavíš.