7. Vstali a utíkali před rozedněním. Opustili své stany, své koně a osly, celý tábor tak, jak byl, a utíkali, aby si zachránili život.
8. Když přišli ti malomocní na kraj tábora, vešli do jednoho stanu, jedli, pili a vzali odtamtud stříbro, zlato a šaty. Pak odešli a schovali to. Nato se vrátili, vešli do jiného stanu, vzali i odtamtud, odešli a schovali to.
9. Potom řekli jeden druhému: Nejednáme správně. Tento den je dnem dobré zprávy, a my mlčíme. Jestliže budeme čekat do svítání, dopadne na nás vina. Nuže, pojďme a oznámíme to v královském paláci.
10. Šli tedy, zavolali vrátné města a oznámili jim: Přišli jsme do aramejského tábora, a hle, nikdo tam nebyl, ani hlásek člověka, jenom přivázaní koně a osli a stany tak, jak byly.
11. Vrátní to vyhlásili, až to bylo oznámeno uvnitř královského paláce.
12. Král v noci vstal a řekl svým otrokům: Povím vám, co nám udělali Aramejci: Vědí, že hladovíme. Vyšli z tábora, aby se skryli v poli. Řekli si: Až vyjdou z města, chytíme je živé a vejdeme do města.