16. Když se Jóšijáš ohlédl, uviděl hroby, které byly na té hoře; dal vzít kosti z hrobů, spálil je na oltáři a znečistil ho podle Hospodinova slova, které volal muž Boží, který vyhlásil tyto události.
17. Zeptal se: Co je to za náhrobek, který vidím? Mužové města mu odpověděli: To je hrob muže Božího, který přišel z Judska a vyhlásil tyto události, které jsi s bételským oltářem vykonal.
18. Řekl: Nechte ho být. Nikdo ať nehýbe s jeho kostmi. Tak zachránili jeho kosti i kosti proroka, který přišel ze Samaří.
19. Také všechny svatyně návrší, které byly v samařských městech a jež udělali izraelští králové, aby provokovali Hospodina k hněvu, Jóšijáš odstranil. Naložil s nimi stejně, jako to učinil v Bételu.
20. Obětoval na oltářích všechny kněze návrší, kteří tam byli, spálil na nich lidské kosti a vrátil se do Jeruzaléma.
21. Král přikázal všemu lidu: Slavte Velikonoce Hospodinu, svému Bohu, jak je zapsáno v této knize smlouvy.
22. Takové Velikonoce se totiž neslavily ode dnů soudců, kteří soudili Izrael, a ani po všechny dny králů izraelských i králů judských.
23. Ale v osmnáctém roce vlády krále Jóšijáše se slavily takové Velikonoce Hospodinu v Jeruzalémě.
24. Také ty, kdo vyvolávají duchy zemřelých, a věštce, domácí bůžky, bůžky a všechny ohavné modly, které byly vidět v judské zemi a v Jeruzalémě, Jóšijáš vyhladil, aby naplnil slova zákona, zapsaná v knize, kterou našel kněz Chilkijáš v Hospodinově domě.
25. Před ním nebyl takový král, který by se obrátil k Hospodinu celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou silou zcela podle Mojžíšova zákona, a ani po něm nepovstal jemu podobný.