24. Vykopal jsem studny a pil jsem cizí vodu, chodidly svých nohou jsem vysušil všechny egyptské řeky.
25. Cožpak jsi neslyšel, že jsem to již dávno připravil, ode dnů dávnověku jsem to vytvořil? Nyní to naplňuji: Nastalo pustošení, opevněná města se hroutí v hromady kamení.
26. Jejich obyvatelé byli bezmocní, vyděšeni a zahanbeni, byli jako polní zeleň a zelené býlí, jako tráva na střechách a pole sežehnuté východním větrem.
27. Tvé bydlení, tvé vycházení i vcházení znám, také tvé běsnění proti mně.
28. Protože tvé běsnění proti mně a tvá sebejistota vystoupila do mých uší, vložím ti kruh do nosu a uzdu do tvých pysků a odvedu tě zpět cestou, kterou jsi přišel.
29. A toto ti bude znamením: Tento rok se bude jíst to, co vyroste samo, v druhém roce to, co ještě z toho vyroste, a ve třetím roce zasévejte a sklízejte, vysazujte vinice a jezte jejich ovoce.
30. A ti z domu judského, kteří vyváznou, ti pozůstalí, se opět zakoření dolů a ponesou ovoce vzhůru,
31. neboť z Jeruzaléma vyjde ostatek a ti, kteří vyváznou, z hory Sijón. Horlivost Hospodina zástupů to učiní.
32. Proto toto praví Hospodin o asyrském králi: Nevejde do tohoto města, ani šíp tam nevystřelí, nevyjde proti němu se štítem ani proti němu nenavrší násep.
33. Cestou, kterou přišel, se vrátí a do tohoto města nevejde, je Hospodinův výrok.
34. Budu tomuto městu štítem, abych ho zachránil kvůli sobě a kvůli svému otroku Davidovi.
35. I stalo se oné noci, že vyšel Hospodinův anděl a pobil v asyrském táboře sto osmdesát pět tisíc mužů. Když lidé časně ráno vstali, hle, ti všichni byli dočista mrtví.
36. A asyrský král Sancheríb odtáhl, šel, vrátil se a pobýval v Ninive.
37. I stalo se, když se klaněl v chrámu svého boha Nisrocha, že jeho synové Adramelek a Sareser ho zabili mečem a unikli do země Ararat. Po něm se stal králem jeho syn Esarchadón.