1. Jóašovi bylo sedm let, když se stal králem.
2. V sedmém roce vlády Jehúa se Jóaš stal králem a kraloval v Jeruzalémě čtyřicet let. Jeho matka se jmenovala Sibja z Beeršeby.
3. Jóaš činil po všechny své dny to, co je správné v Hospodinových očích, jak ho učil kněz Jójada.
4. Ovšem návrší nebyla odstraněna, lid na návrších dál obětoval a pálil kadidlo.
5. Jóaš řekl kněžím: Všechno stříbro ze svatých věcí, které bude přineseno do Hospodinova domu -- stříbro procházejícího muže, stříbro lidí, jeho hodnota, všechno stříbro, které se někdo rozhodne dobrovolně přinést do Hospodinova domu --
6. ať si berou kněží, každý od svého pokladníka, a ať opravují poškození domu, každé poškození, které se tam najde.
7. I stalo se v dvacátém třetím roce vlády krále Jóaše, že kněží neopravovali poškození domu.
8. Král Jóaš zavolal kněze Jójadu a další kněze a řekl jim: Proč neopravujete poškození domu? Již nebudete brát stříbro od svých pokladníků, pokud ho nechcete dávat na opravu poškození domu.
9. Kněží souhlasili, že nebudou brát stříbro od lidu a také nebudou opravovat poškození domu.
10. Kněz Jójada vzal jednu truhlu, vyvrtal do víka díru a dal ji vedle oltáře, napravo, kudy se vchází do Hospodinova domu. Kněží, strážci prahu, tam dávali všechno stříbro přinesené do Hospodinova domu.