5. Ne sami ze sebe se pokládáme za způsobilé, jako bychom měli něco sami ze sebe, ale naše způsobilost je z Boha.
6. On nás také učinil způsobilými k tomu, abychom byli služebníky Nové smlouvy, ne litery, nýbrž Ducha; neboť litera zabíjí, ale Duch obživuje.
7. Jestliže se služba smrti vyrytá literami do kamenů udála v takové slávě, že synové Izraele nemohli pohledět Mojžíšovi do tváře kvůli slávě jeho obličeje, která pomíjela,
8. jak by nebyla mnohem slavnější služba Ducha?
9. Neboť jestliže byla sláva v službě odsouzení, mnohem více oplývá slávou služba spravedlnosti.
10. Neboť vskutku to, co v tomto případě mělo slávu, již nemá slávu vzhledem k této vše převyšující slávě.
11. Neboť jestliže skrze slávu přišlo už to, co pomíjí, oč slavnější je to, co zůstává.
12. Když tedy máme takovou naději, počínáme si zcela otevřeně.