11. Na vůz položili Hospodinovu truhlu a brašnu se zlatými myšmi i obrazy svých nádorů.
12. Krávy šly přímo cestou na Bétšemeš, šly po stejné silnici a stále bučely, neodbočily napravo ani nalevo. Pelištejská knížata šla za nimi až k území Bétšemeše.
13. Bétšemešané sklízeli v údolí pšenici. Když pozvedli oči, uviděli truhlu a zaradovali se, že ji vidí.
14. Vůz vjel na pole Jóšuy Bétšemešského a zastavil se tam. Byl tam velký kámen. Rozštípali dříví z vozu a přinesli krávy jako zápalnou oběť Hospodinu.
15. Lévité sundali Hospodinovu truhlu i brašnu, která byla s ní a v níž byly zlaté předměty, a položili na to velký kámen. V ten den bétšemešští muži přinesli zápalné oběti a obětovali obětní hody Hospodinu.
16. Pět pelištejských knížat to vidělo a vrátilo se v ten den do Ekrónu.
17. Toto jsou zlaté nádory, které Pelištejci poslali Hospodinu jako oběť za vinu: Jeden za Ašdód, jeden za Gazu, jeden za Aškalón, jeden za Gat a jeden za Ekrón.
18. A zlaté myši podle počtu všech pelištejských měst, patřících pěti knížatům, od opevněného města až k nehrazené vesnici. Ten velký kámen, na kterém ponechali Hospodinovu truhlu, je až dodnes svědkem na poli Jóšuy Bétšemešského.
19. Hospodin pak zabil některé z bétšemešských mužů, protože se podívali do Hospodinovy truhly. Zabil v lidu sedmdesát mužů z padesáti tisíc mužů. A lid truchlil, protože Hospodin ranil lid velikou ranou.
20. Bétšemešští muži řekli: Kdo může obstát před Hospodinem, tímto svatým Bohem? Ke komu půjde od nás?
21. Nato poslali posly k obyvatelům Kirjatjearímu se slovy: Pelištejci vrátili Hospodinovu truhlu. Přijďte a vezměte ji k sobě.