4. David a lid, který byl s ním, pozvedl svůj hlas a plakali, až už neměli sílu plakat.
5. Do zajetí byly vzaty i obě Davidovy ženy, Achínoam Jizreelská a Abígajil Karmelská, dříve žena Nábalova.
6. Davidovi bylo velmi úzko, protože lid řekl, že ho ukamenují. Všemu lidu bylo totiž hořko v duši, každému kvůli svým synům a dcerám. Ale David se posilnil v Hospodinu, svém Bohu.
7. Pak řekl David knězi Ebjátarovi, synu Achímelekovu: Přines mi efód. Ebjátar přinesl Davidovi efód.
8. David se doptával Hospodina: Mám pronásledovat tu loupežnou hordu? Dostihnu ji? Odpověděl mu: Pronásleduj, jistě ji dostihneš a jistě je vysvobodíš.
9. David šel se šesti sty muži, kteří byli s ním, a přišli až k potoku Besór. Tam zůstali ti, kdo pozaostávali.
10. David se čtyřmi sty muži pokračoval v pronásledování, ale dvě stě mužů, kteří byli příliš vyčerpaní, než aby mohli přejít potok Besór, tam zůstalo.
11. Na poli našli nějakého Egypťana a vzali ho k Davidovi. Dali mu pokrm, aby pojedl, a dali mu napít vodu.
12. Dali mu koláč z lisovaných fíků a dva sušené hrozny. Pojedl a ožil, neboť tři dny a tři noci nejedl pokrm a nepil vodu.
13. David se ho zeptal: Čí jsi a odkud jsi? On odpověděl: Jsem egyptský služebník, otrok jednoho Amálekovce. Můj pán mě opustil, protože jsem před třemi dny onemocněl.
14. Vtrhli jsme do Negebu Keretejců, do oblasti, která patří Judovi, a do Negebu Kálebova. Siklag jsme spálili ohněm.
15. David se ho zeptal: Zavedeš mě k té loupežné hordě. On odpověděl: Přísahej mi při Bohu, že mě neusmrtíš ani nevydáš do ruky mého pána, a zavedu tě k té loupežné hordě.
16. Pak ho k nim zavedl, a hle, byli rozloženi všude po zemi, jedli, pili a slavili svátek nad vší tou velkou kořistí, kterou pobrali v pelištejské a judské zemi.
17. David je pobíjel od soumraku až do večera druhého dne. Nikdo z nich neunikl, kromě čtyř set mládenců, kteří nasedli na velbloudy a utekli.
18. David vysvobodil všechno, co Amálekovci pobrali. Také obě své ženy David vysvobodil.