8. Těmito slovy David bránil svým mužům a nedovolil jim povstat proti Saulovi. Saul vstal, vyšel z jeskyně a šel svou cestou.
9. Potom vstal i David, vyšel z jeskyně a volal za Saulem: Můj pane a králi. Když se za ním Saul ohlédl, poklekl s tváří k zemi a klaněl se.
10. Nato David Saulovi řekl: Proč posloucháš slova těch, kdo říkají: Hle, David usiluje o tvé zlo?
11. Hle, tvé oči v tento den viděly, že tě Hospodin dnes vydal v jeskyni do mé ruky. Říkali mi, abych tě zabil, ale slitoval jsem se nad tebou; řekl jsem: Nevztáhnu ruku na svého pána, neboť je to Hospodinův pomazaný.
12. Otče můj, pohleď a podívej se na okraj svého pláště v mé ruce. Když jsem odřízl okraj tvého pláště a nezabil tě, hleď se přesvědčit, že na mé ruce není zlo ani přestoupení. Nezhřešil jsem proti tobě, ale ty číháš na můj život, abys mě o něj připravil.
13. Ať Hospodin soudí mezi mnou a tebou! Ať mě Hospodin pomstí na tobě, ale má ruka proti tobě nebude.