3. David se ještě zapřísahal: Tvůj otec dobře ví, že jsem nalezl milost ve tvých očích a řekl si: Ať se to Jónatan nedozví, jinak se bude trápit. Avšak jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty, jen krok je mezi mnou a smrtí.
4. Jónatan Davidovi pověděl: Cokoliv řekneš, to pro tebe udělám.
5. Nato David Jónatanovi řekl: Podívej, zítra je novoluní a já mám zasednout s králem k jídlu. Propusť mě, abych se až do třetího večera ukryl na poli.
6. Jestliže mě bude tvůj otec postrádat, řekni: David si ode mě naléhavě vyžádal dovolení, aby si mohl odběhnout do svého města Betléma, neboť je tam každoroční oběť pro celou čeleď.
7. Jestliže řekne: Dobře, znamená to pokoj pro tvého otroka. Ale jestliže se velmi rozzlobí, věz, že je rozhodnut vykonat něco zlého.
8. Prokaž svému otroku milosrdenství, neboť jsi uvedl svého otroka v Hospodinovu smlouvu se sebou. Jestliže je na mně vina, usmrť mě ty. Proč bys mě vodil ke svému otci?
9. Jónatan odpověděl: Ať je to od tebe vzdáleno. Jestliže se opravdu dozvím, že můj otec je rozhodnut vykonat vůči tobě něco zlého, oznámím ti to.
10. David se zeptal Jónatana: Kdo mi to oznámí, když ti tvůj otec odpoví tvrdě?
11. Jónatan řekl Davidovi: Pojď, vyjděme na pole. A oba vyšli na pole.
12. Jónatan řekl Davidovi: Při Hospodinu, Bohu Izraele, zítra touto dobou či pozítří se vyptám svého otce. Jestliže bude s Davidem dobře, tehdy pošlu za tebou a prozradím ti to.
13. Jestliže můj otec zamýšlí vůči tobě zlo, ať tak Hospodin učiní Jónatanovi a ještě přidá, pokud ti to neprozradím a nepropustím tě, abys odešel v pokoji. Ať je Hospodin s tebou, tak jako byl s mým otcem.
14. Dokud ještě žiji, prokazuj mi Hospodinovo milosrdenství, abych nezemřel.
15. Navěky neodejmi své milosrdenství mému domu, i potom, co Hospodin do jednoho vyhladí Davidovy nepřátele z povrchu země.
16. Tak Jónatan uzavřel s domem Davidovým smlouvu a dodal: Ať Hospodin vyžaduje její naplnění i skrze Davidovy nepřátele.