1. Chana se takto modlila: Mé srdce se veselí z Hospodina, můj roh se pozvedá dík Hospodinu, má ústa se otevírají dokořán na mé nepřátele, neboť se raduji ze tvé záchrany.
2. Nikdo není svatý jako Hospodin, ano není kromě tebe, není taková skála jako náš Bůh.
3. Nemnožte povýšená slova, drzost ať nevyjde z vašich úst, vždyť Hospodin je Bohem poznání, on zvažuje činy.
4. Luky hrdinů jsou zlomeny, ale ti, kdo klopýtali, se přepásali udatností.
5. Ti, kdo byli nasyceni, jsou najati za pokrm, ti, kdo byli hladoví, přestali hladovět. Dokonce neplodná posedmé rodí, a ta, která měla mnoho synů, vadne.
6. Hospodin usmrcuje i oživuje, přivádí do podsvětí i vyvádí z něj.
7. Hospodin činí chudým i zbohacuje, ponižuje i povyšuje.
8. Pozvedá chudého z prachu, vytahuje nuzného ze smetiště, aby je posadil se šlechtici a dal jim do dědictví slavný trůn. Neboť Hospodinu patří sloupy země, na ně položil svět.
9. Chrání nohy svých věrných, ale ničemové zahynou v temnotě, neboť člověk nezvítězí vlastní silou.
10. Ti, kdo vedou při s Hospodinem, budou otřeseni, zahřmí proti nim z nebes, Hospodin bude soudit končiny země, dá sílu svému králi a vyvýší roh svého pomazaného.
11. Elkána šel do svého domu v Rámě a chlapec sloužil Hospodinu v přítomnosti kněze Élího.
12. Synové Élího byli ničemníci, neznali Hospodina,
13. ani kněžské nařízení pro lid. Kdykoliv někdo obětoval oběť, ještě když se maso vařilo, přicházel kněžský mládenec s trojzubou vidlicí v ruce,
14. vrazil ji do pekáče nebo do kotlíku nebo do kotle nebo do hrnce a všechno, co vidlice vytáhla, bral si kněz pro sebe. Takto jednali vůči všem Izraelcům, kteří tam do Šíla přicházeli.
15. Dokonce dříve než obětovali tuk, přicházel kněžský mládenec a říkal tomu, kdo obětoval: Dej maso na pečeni pro kněze. Nevezme od tebe maso vařené, ale syrové.
16. Když mu ten člověk řekl: Nejprve musí být obětován tuk, pak si vezmi to, po čem dychtíš, mládenec říkal: Ne, ale dej teď! Jestliže nedáš, vezmu si to násilím.