22. Všichni izraelští muži, kteří se skrývali v Efrajimském pohoří, uslyšeli, že Pelištejci utekli a také oni je stíhali v boji.
23. V onen den Hospodin zachránil Izrael. Bitva pokročila za Bétáven.
24. V onen den byli Izraelci vystaveni tlaku. Saul zapřisáhl lid slovy: Prokletý buď muž, který do večera, dříve než se pomstím na svých nepřátelích, pojí pokrm. Nikdo z lidu neokusil pokrm.
25. Potom všechen lid vstoupil do lesa a na zemi byl med.
26. Když přišel lid do lesa, zrovna tekl med, ale nikdo nezvedal svou ruku k ústům, protože se lid bál přísahy.
27. Jónatan to však neslyšel, když jeho otec zapřísahal lid, vztáhl konec hole, kterou měl v ruce, a ponořil ji do plástve medu. Vrátil ruku zpět k ústům a jeho oči se rozzářily.
28. Někdo z lidu mu pověděl: Tvůj otec rozhodně zapřísahal lid slovy: Prokletý buď muž, který dnes pojí pokrm, takže lid je unaven.
29. Jónatan řekl: Můj otec trápí zemi. Jen se podívej, jak se mi rozzářily oči, protože jsem okusil trochu tohoto medu.
30. Tím spíše, kdyby se dnes lid dobře najedl z kořisti svých nepřátel, kterou nalezl. Ale kvůli tomu nebyla porážka Pelištejců tak velká.
31. V onen den pobíjeli Pelištejce od Mikmásu do Ajalónu a lid byl hrozně unaven.
32. Lid se vrhl proto na kořist, brali ovce, býky i telata a zabíjeli je na zemi. Tak lid jedl maso i s krví.
33. Oznámili to Saulovi slovy: Hle, lid hřeší proti Hospodinu tím, že jí maso i s krví. On řekl: Zachovali jste se nevěrně. Přivalte ke mně ihned velký kámen.
34. Pak Saul řekl: Rozejděte se mezi lid a řekněte jim: Přiveďte ke mně každý svého býka a svou ovci, zabíjejte je zde a jezte, abyste nehřešili proti Hospodinu tím, že byste jedli maso i s krví. Té noci tedy přivedl všechen lid každý vlastnoručně svého býka a zabíjeli je tam.