28. Když se dostala ta zpráva k Jóabovi (Jóab se totiž postavil za Adónijáše, ačkoliv za Abšalóma se nepostavil), utekl Jóab do Hospodinova stanu a chytil se rohů oltáře.
29. Králi Šalomounovi bylo oznámeno, že Jóab utekl do Hospodinova stanu a je u oltáře. Šalomoun poslal Benajáše, syna Jójadova, se slovy: Jdi a zasáhni proti němu.
30. Benajáš vešel do Hospodinova stanu a řekl mu: Toto praví král: Odejdi. Odpověděl: Ne. Ať zemřu zde. Benajáš přinesl králi zprávu: Takto promluvil Jóab, toto mi odpověděl.
31. Král mu odpověděl: Učiň, jak řekl. Zasáhni proti němu a pohřbi ho. Tak odstraníš ode mě a z domu mého otce bezdůvodně prolitou krev, kterou prolil Jóab.
32. Hospodin vrátí na jeho hlavu krev, kterou prolil, když zasáhl proti dvěma mužům spravedlivějším a lepším, nežli je on, a zabil je mečem, aniž by o tom můj otec David věděl -- totiž Abnéra, syna Nérova, velitele izraelské armády, a Amasu, syna Jeterova, velitele judské armády.
33. Jejich krev ať se vrátí navěky na hlavu Jóabovu a na hlavu jeho potomstva. Ale Davidovi, jeho potomstvu, jeho domu a jeho trůnu ať je navěky pokoj od Hospodina.
34. Benajáš, syn Jójadův, šel, zasáhl proti němu a usmrtil ho. Pak byl pohřben ve svém domě v pustině.
35. Na jeho místo ustanovil král nad armádou Benajáše, syna Jójadova, a kněze Sádoka král ustanovil namísto Ebjátara.
36. Král dal zavolat Šimeího a řekl mu: Postav si v Jeruzalémě dům, pobývej tam a nikam odtud nevycházej.
37. I stane se, že v den, kdy vyjdeš a přejdeš přes potok Kidrón, to věz, že jistě zemřeš a tvá krev bude na tvé hlavě.
38. Šimeí králi řekl: Dobře jsi promluvil. Jak můj pán a král řekl, tak tvůj otrok učiní. Šimeí pak pobýval v Jeruzalémě po mnoho dní.
39. I stalo se po třech letech, že Šimeímu utekli dva otroci k Akíšovi, synu Maakovu, králi Gatu. Šimeímu oznámili: Hle, tvoji otroci jsou v Gatu.