31. Denně umírám -- jakože [vy, bratři,] jste moje chlouba, kterou mám v Kristu Ježíši, našem Pánu.
32. Jestliže, po lidsku řečeno, jsem v Efesu bojoval s šelmami, co mi to prospěje? Jestliže mrtví nevstávají, "jezme a pijme, neboť zítra zemřeme."
33. Neklamte se: "Špatné řeči ničí dobré mravy."
34. Vystřízlivějte, jak se sluší, a nehřešte. Vždyť někteří z vás nemají ani ponětí o Bohu. Říkám to k vašemu zahanbení.
35. Někdo však řekne: "Jak vstanou mrtví?" "V jakém těle přijdou?"
36. Pošetilý člověče! To, co zaséváš, neobživne, jestliže to neumře.
37. A co zaséváš, není to tělo, které má vzniknout, nýbrž holé zrno, například pšeničné nebo nějaké jiné.
38. Bůh mu však dává tělo, jak to sám chtěl: každému semeni jeho vlastní tělo.
39. Není každé tělo stejné, nýbrž jiné je tělo lidské, jiné je tělo dobytka, jiné tělo ptáků a jiné tělo ryb.
40. A jsou těla nebeská a těla pozemská, ale jiná je sláva nebeských a jiná pozemských.
41. Jiná je sláva slunce, jiná je sláva měsíce a jiná je sláva hvězd. Neboť hvězda od hvězdy se liší ve slávě.
42. Tak je tomu i při vzkříšení mrtvých: Zasévá se v porušitelnosti, vstává v neporušitelnosti;
43. zasévá se v potupě, vstává ve slávě; zasévá se v slabosti, vstává v moci.