1. Usilujte o lásku a dychtěte po duchovních projevech, nejvíce však, abyste prorokovali.
2. Neboť kdo mluví jazykem, nemluví k lidem, nýbrž k Bohu; nikdo mu nerozumí, duchem mluví tajemství.
3. Kdo však prorokuje, mluví lidem k budování, povzbuzení a útěše.
4. Kdo mluví jazykem, buduje sám sebe, ale kdo prorokuje, buduje církev.
5. Chci, abyste všichni mluvili jazyky, avšak ještě více, abyste prorokovali. Kdo prorokuje, je větší než ten, kdo mluví jazyky, ledaže by i vykládal, aby se budovala církev.
6. Tedy, bratři, kdybych k vám přišel a mluvil jazyky, co vám prospěji, když bych k vám nepromluvil ve zjevení, v poznání, v proroctví nebo vyučování?
7. Stejně je tomu i s neživými nástroji vydávajícími zvuk, ať už s flétnou nebo s lyrou Kdyby nevydávaly různé tóny, jak by se poznalo, co se na flétnu nebo na lyru hraje?
8. A kdyby polnice vydala nejasný zvuk, kdo by se chystal k boji?
9. Tak i vy: Jestliže jazykem nevydáte jasné slovo, jak se pozná, co bylo řečeno? Neboť budete mluvit do větru.