7. Každému je dáván projev Ducha ke společnému prospěchu.
8. Neboť jednomu je skrze Ducha dáváno slovo moudrosti, jinému podle téhož Ducha slovo poznání;
9. dalšímu víra v témž Duchu, jinému dary uzdravování v témž Duchu;
10. jinému působení mocných činů, jinému proroctví, jinému rozlišování duchů, dalšímu druhy jazyků, jinému pak výklad jazyků.
11. Avšak to všechno působí jeden a týž Duch, který rozděluje každému jednotlivě, jak sám chce.
12. Neboť jako tělo je jedno, ač má mnoho údů, a všechny údy [jednoho] těla, ačkoli je jich mnoho, jsou jedno tělo, tak i Kristus.
13. Neboť v jednom Duchu jsme my všichni byli pokřtěni v jedno tělo, ať Židé nebo Řekové, ať otroci nebo svobodní, a všichni jsme z jednoho Ducha dostali napít.
14. Vždyť také tělo není jeden úd, nýbrž mnoho údů.
15. Kdyby noha řekla: "Protože nejsem ruka, nepatřím k tělu", nepatří snad proto k tomu tělu?
16. A kdyby řeklo ucho: "Protože nejsem oko, nepatřím k tělu", nepatří snad proto k tělu?
17. Kdyby celé tělo bylo jen oko, kde by byl sluch? Kdyby celé tělo bylo jen ucho, kde by byl čich?