Žalmy 55:7-18 Bible Kralická 1613 (CSBKR)

7. I řekl jsem: Ó bych měl křídla jako holubice, zaletěl bych a poodpočinul.

8. Aj, daleko bych se vzdálil, a přebýval bych na poušti. Sélah.

9. Pospíšil bych ujíti větru prudkému a vichřici.

10. Zkaz je, ó Pane, změť jazyk jejich, neboť jsem spatřil bezpráví a rozbroj v městě.

11. Dnem i nocí ty věci je obkličují po zdech jeho, a v prostředku jeho jest nepravost a převrácenost.

12. Těžkosti jsou u prostřed něho, aniž vychází chytrost a lest z ulic jeho.

13. Nebo ne nějaký nepřítel útržky mi činil, sic jinak snesl bych to; ani ten, kdož mne nenávidí, pozdvihl se proti mně, nebo skryl bych se před ním:

14. Ale ty, člověče mně rovný, vůdce můj a domácí můj;

15. Ješto jsme spolu mile tajné rady držívali, a do domu Božího společně chodívali.

16. Ó by je smrt náhle přikvačila, tak aby za živa sstoupiti musili do pekla; nebo jest nešlechetnost v příbytcích jejich a u prostřed nich.

17. Já pak k Bohu volati budu, a Hospodin vysvobodí mne.

18. U večer, i ráno, též o poledni modliti se, a nezbedně volati budu, až i vyslyší hlas můj.

Žalmy 55