20. Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.
21. Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.
22. Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.
23. Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.
24. Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.
25. Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.