103. Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.
104. Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.
105. Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.
106. Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.
107. Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.
108. Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.
109. Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.
110. Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.
111. Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.