33. Stříbra nebo zlata neb roucha nežádal jsem od žádného.
34. Nýbrž sami víte, že toho, čehož mi kdy potřebí bylo, i těm, kteříž jsou se mnou, dobývaly ruce tyto.
35. Vše ukázal jsem vám, že tak pracujíce, musíme snášeti mdlé, a pamatovati na slova Pána Ježíše; nebť on řekl: Blahoslaveněji jest dáti nežli bráti.
36. A to pověděv, klekna na kolena svá, modlil se s nimi se všemi.
37. I stal se pláč veliký ode všech, a padajíce na hrdlo Pavlovo, líbali jej,
38. Rmoutíce se nejvíce nad tím slovem, kteréž řekl, že by již více neměli tváři jeho viděti. I provodili jej až k lodí.