27. I procítiv strážný žaláře a vida dveře žaláře otevřené, vytrhl meč, aby se zabil, domnívaje se, že vězňové utekli.
28. I zkřikl naň Pavel hlasem velikým, řka: Nečiň sobě nic zlého, však jsme teď všickni.
29. A požádav světla, vběhl k nim, a třesa se, padl k nohám Pavlovým a Sílovým.
30. I vyved je ven, řekl: Páni, co já mám činiti, abych spasen byl?
31. A oni řekli: Věř v Pána Ježíše a budeš spasen ty i dům tvůj.
32. I mluvili jemu slovo Páně, i všechněm, kteříž byli v domu jeho.