19. Ale díš mi: I pročež se pak hněvá? Nebo vůli jeho kdo odepřel?
20. Ale ó člověče, kdo jsi ty, že tak odpovídáš Bohu? Zdaž hrnec dí hrnčíři: Pročs mne tak udělal?
21. Zdaliž hrnčíř nemá moci nad hlinou, aby z jednostejného truple udělal jednu nádobu ke cti a jinou ku potupě?
22. Což pak divného, že Bůh, chtěje ukázati hněv a oznámiti moc svou, snášel ve mnohé trpělivosti nádoby hněvu, připravené k zahynutí.
23. A takž také, aby známé učinil bohatství slávy své při nádobách milosrdenství, kteréž připravil k slávě.