1. Mdlého pak u víře přijímejte, ne k hádkám o nepotřebných otázkách.
2. Nebo někdo věří, že může jísti všecko; jiný pak u víře mdlý jsa, jí zelinu.
3. Ten, kdož jí, nepokládej sobě za nic toho, kdož nejí; a kdo nejí, toho nesuď, kdož jí. Nebo Bůh přijal jej.
4. Ty kdo jsi, abys soudil cizího služebníka? Však Pánu svému stojí, anebo padá. Staneť pak; mocen jest zajisté Bůh utvrditi jej.