1. Synu můj, ostříhej řečí mých, a přikázaní má schovej u sebe.
2. Ostříhej přikázaní mých, a živ budeš, a naučení mého jako zřítelnice očí svých.
3. Přivaž je na prsty své, napiš je na tabuli srdce svého.
4. Rci moudrosti: Sestra má jsi ty, a rozumnost přítelkyní jmenuj,
5. Aby tě ostříhala od ženy cizí, od postranní, jenž řečmi svými lahodí.
6. Nebo z okna domu svého okénkem vyhlédaje,
7. Viděl jsem mezi hloupými, spatřil jsem mezi mládeží mládence bláznivého.
8. Kterýž šel po ulici vedlé úhlu jejího, a cestou k domu jejímu kráčel,
9. V soumrak, u večer dne, ve tmách nočních a v mrákotě.
10. A aj, žena potkala ho v ozdobě nevěstčí a chytrého srdce,
11. Štěbetná a opovážlivá, v domě jejím nezůstávají nohy její,
12. Jednak vně, jednak na ulici u každého úhlu úklady činící.