17. Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
18. Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
19. Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
20. Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
21. Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
22. Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
23. (Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
24. Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
25. Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.