24. Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
25. Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
26. Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
27. Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
28. Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.