10. Duše bezbožného žádá zlého, ani přítel jeho jemu příjemný nebývá.
11. Posměvač když bývá trestán, hloupý bývá moudřejší; a když se uměle nakládá s moudrým, přijímá umění.
12. Vyučuje Bůh spravedlivého na domě bezbožného, kterýž vyvrací bezbožné pro zlost.
13. Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán.
14. Dar skrytý ukrocuje prchlivost, a pocta v klíně hněv prudký.