16. Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
17. Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
18. Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
19. Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
20. Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
21. Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
22. Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
23. Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
24. Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
25. Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
26. Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
27. Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
28. Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.