29. A hned po soužení, kteréž bude těch dnů, slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého a hvězdy budou padati s nebe a moci nebeské budou se pohybovati.
30. A tehdyť se ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tuť budou kvíliti všecka pokolení země, a uzříť Syna člověka přicházejícího na oblacích nebeských s mocí a slavou velikou.
31. Kterýž pošle anděly své s hlasem velikým trouby, a shromáždíť vyvolené jeho ode čtyř větrů, od končin nebes až do končin jejich.
32. Od stromu pak fíkového naučte se podobenství: Když již ratolest jeho odmladne a listí se pučí, porozumíváte, že blízko jest léto.
33. Takéž i vy, když uzřeli byste toto všecko, vězte, žeť blízko jest a ve dveřích království Boží.
34. Amen pravím vám, že nepomine věk tento, až se tyto všecky věci stanou.
35. Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.
36. O tom pak dni a hodině té nižádný neví, ani andělé nebeští, jediné sám Otec můj.
37. Ale jakož bylo za dnů Noé, takť bude i příchod Syna člověka.
38. Nebo jakož jsou za dnů těch před potopou žrali a pili, ženili se a vdávaly se, až do toho dne, když Noé všel do korábu,
39. A nezvěděli, až přišla potopa, a zachvátila všecky, takť bude i příští Syna člověka.
40. Tehdyť dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý zanechán.