4. Když se pak scházel zástup mnohý, a z okolních měst hrnuli se k němu, mluvil jim v podobenství:
5. Vyšel rozsevač, aby rozsíval símě své. A když on rozsíval, jedno padlo podle cesty, i pošlapáno jest, a ptáci nebeští szobali je.
6. A jiné padlo na skálu, a vzešlé uvadlo, nebo nemělo vláhy.
7. Jiné pak padlo mezi trní, a spolu vzrostlé trní udusilo je.
8. A jiné padlo v zemi dobrou, a když vzešlo, učinilo užitek stý. To pověděv, volal: Kdo má uši k slyšení, slyš.
9. I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Jaké jest to podobenství?
10. A on řekl: Vám dáno jest znáti tajemství království Božího, ale jiným v podobenství, aby hledíce, neviděli, a slyšíce, nerozuměli.
11. Jestiť pak podobenství toto: Símě jest slovo Boží.
12. A kteréž padlo podle cesty, jsou ti, kteříž slyší, a potom přichází ďábel, a vynímá slovo z srdce jejich, aby nevěříce, spaseni nebyli.