Lukáš 2:32-44 Bible Kralická 1613 (CSBKR)

32. Světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého Izraelského.

33. Otec pak a matka jeho divili se těm věcem, kteréž praveny byly o něm.

34. I požehnal jim Simeon, a řekl k Mariji, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémužto bude odpíráno,

35. (A tvou vlastní duši pronikne meč,) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení.

36. Byla také Anna prorokyně, dcera Fanuelova z pokolení Aser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem svým sedm let od panenství svého.

37. A ta vdova byla, mající let okolo osmdesáti a čtyř, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí.

38. A ta v touž hodinu přišedši, chválila Pána, a mluvila o něm všechněm, kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě.

39. Oni pak, jakž vykonali všecko podle Zákona Páně, vrátili se do Galilee, do města svého Nazaréta.

40. Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm.

41. I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční.

42. A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podle obyčeje toho dne svátečního,

43. A když vykonali dni, a již se navracovali, zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě, a nevěděli o tom Jozef a matka jeho.

44. Domnívajíce se pak o něm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi příbuznými a známými.

Lukáš 2