46. Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
47. A veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém,
48. Že jest vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
49. Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho,
50. A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
51. Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
52. Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
53. Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
54. Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své
55. (Jakož mluvil k otcům našim, k Abrahamovi a semeni jeho) na věky.