26. Pominuli jako prudké lodí, jako orlice letící na pastvu.
27. Dím-li: Zapomenu se na své naříkání, zanechám horlení svého, a posilím se:
28. Lekám se všech bolestí svých, vida, že mne jich nezprostíš.
29. Jestli jsem bezbožný, pročež bych nadarmo pracoval?
30. Ano bych se i umyl vodou sněžnou, a očistil mýdlem ruce své,
31. Tedy v jámě pohřížíš mne, tak že se ode mne zprzní i to roucho mé.
32. Nebo Bůh není člověkem jako já, jemuž bych odpovídati mohl, a abychom vešli spolu v soud.
33. Aniž máme prostředníka mezi sebou, kterýž by rozhodl nás oba.
34. Kdyby odjal ode mne prut svůj, a strach jeho aby mne nekormoutil,
35. Tehdáž bych mluvil, a nebál bych se, poněvadž není toho tak při mně.