1. Poslouchejte pilně hřmotného hlasu jeho, a zvuku z úst jeho pocházejícího.
2. Pode všecka nebesa jej rozprostírá, a světlo své k krajům země.
3. Za nímž zvučí hlukem, a hřímá hlasem důstojnosti své, aniž mešká s jinými věcmi, když se slýchá hlas jeho.
4. Bůh silný hřímá hlasem svým předivně, činí veliké věci, a však nemůžeme rozuměti, jak.
5. Sněhu zajisté říká: Buď na zemi, tolikéž pršce dešťové, ano i přívalu násilnému.
6. Zavírá ruku všelikého člověka, aby žádný z lidí nemohl konati díla svého.
7. Tehdáž i zvěř vchází do skrýše, a v peleších svých obývá.
8. Z skrýše vychází vichřice, a od půlnoční strany zima.
9. Dchnutím Bůh silný dává mráz, až se široké vody zavírají.
10. Také i při svlažování země pohybuje oblakem, a rozhání mračno světlem svým.
11. A tentýž sem i tam obrací se moudrostí jeho, aby činil, což by mu koli přikázal na tváři okršlku zemského.
12. Buď k trestání, neb pro zemi svou, buď k prokazování dobrotivosti, spraví to, že se postaví.
13. Pozorujž toho, Jobe, zastav se a podívej se divům Boha silného.
14. Víš-li, kdy Bůh ukládá co o těch věcech, aneb kdy chce osvěcovati světlem oblaky své?
15. Znáš-li, jak se vznášejí oblakové, a jiné divy dokonalého v uměních?
16. A že tě roucho tvé zahřívati bude, když Bůh zemi pokojnou činí větry poledními?