15. Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
16. Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
17. Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
18. Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
19. V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
20. K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
21. Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
22. Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
23. Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
24. Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
25. Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
26. A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
27. Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
28. Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.